Chapter one - Lamu viděti – život dlouhý míti…
Lamy nám zachránily život. Zní to jako pohádka, ale není.
Byla to obyčejná neděle, jeli jsme se provětrat. Dva dospělí, dvě malé děti v sedačkách, staré červené třídveřové žihadlo a naše oblíbená horská trasa plná serpentýn, táhlých stoupání a hlavně prudkých klesání, kde se dá vypustit trochu páry.
Pár desítek metrů před tím nejprudším sjezdem děti vykřikly: „Hele lamy!“ Žena za volantem zpomalila a skutečně – ve výběhu vedle silnice se pásly lamy a alpaky. Otočila auto na parkoviště a v tu chvíli se ozvala kovová rána z podvozku. Auto se zastavilo, motor se zadusil. Jedno kolo doprava, druhé doleva. Nebýt tam lamy, letěli bychom v ten moment sto dvacítkou dolů z kopce, bez možnosti zatáčet nebo brzdit. Byla by to katastrofa.
Od té chvíle jsou lamy pro nás posvátná zvířata. Jsme jim vděčni a chceme jim to vrátit.
Chapter two - Lamy nám – my lamám
Letos v létě jsme se náhodou dozvěděli o malé farmě u léčebného ústavu Albertinum v Žamberku. Z vůle a potu dvou zdravotnic vznikl na okraji ústavního parku úžasný prostor pro farmingterapii – místo, kde lidé mohou zažít klid, dotek přírody a blízkost zvířat.
Šli jsme se tam podívat a Paní doktorka Renata zrovna přijela krmit zvířata a nabídla nám, jestli chceme jít dovnitř. Že si můžeme chlupaté kamarády pohladit, nabídnout jim jablíčko, chvíli s nimi pobýt. Šli jsme. A tam? Kozičky, ovečky, králíci… a dvě lamy alpaky!
Dámy farmu financují ze svého – léčebna poskytla jen prostory, kus louky, který si samy musely upravit. Provoz, zakoupení chlupáčů, krmení, péče veterináře… to všechno stojí na dobrovolnické práci a je hrazeno z jejich vlastních peněženek a z peněz od pár dárců. Jen základní věci stojí tisíce korun – sláma na podestýlání, granule, ovoce, očkování, benzín do sekačky, přístřeší pro zvířata…
Rozhodli jsme se lamám pomoci, jak jen můžeme – i když jsme zrovna procházeli dost těžkou finanční krizí a nemohli jim dát žádný finanční příspěvek rovnou. Zkusili jsme alespoň pomoci materiálně, jak to jen šlo: ušili jsme pár drobností, které dámy ve zvěřinci potřebovaly, přinesli pytel jablek… Přesto nám často přišlo, že toho je pořád příliš málo.
Až jednou přišla do naší výtvarné dílny na pokec naše kamarádka ZuNy a zrodil se společný plán: dáme dokupy lamí eshop a o výdělek se se zvířaty budeme dělit!
Chapter three - NEchráněná dílna
Zkuste někdy vzít ADHD, PAS, OCD, dysgrafii, dyskalkulii a hoďte ji do šejkru: protřepat, nemíchat a víte co vznikne? Naše banda v plné kráse. Na tomhle projektu pracuje skutečný výběr z hroznů všech možných poruch a dysfunkcí... Ale to z nás dělá to, čím jsme. Jsme jiní, neortodoxní, nekonvenční, trochu pankáči, možná anarchisti, určitě magoři – ale hlavně jsme UMĚLCI!
ZuNy do toho vložila svůj ajťácký um a grafický skill a během neuvěřitelně krátkého času vytvořila naprosto hustý, vychytaný eshop – pro nás ostatní něco jako když McGyver udělá z h*vna bombu, nebo Babica pomazánku. Navíc díky své věrné poruše trpělivě upravuje všechny grafické výstupy tak, aby jí při pohledu na ně nekrvácely oči a aby tisky byly „OCD friendly“.
Autistické mládě Chorche společně s hyperaktivním satánětem Cuckem neustále provádí křížové testování funkcionalit eshopu a vymýšlí nové prvky mechanizace do výroby. Momentálně ze starých kartonových krabic, faxu a dalších dílů staví skromný jaderný reaktor na sušení potisků – až by nad tím „atomová bába“ Dana Drábová (RIP) obdivně pokývala hlavou.
My všichni z lamího týmu, kdo máme ADHD, ze sebe neustále sypeme nové a nové lamí motivy a užitečné nápady. Občas nám ujede pozornost a vymýšlíme nezbytnosti jako vlastní těžitelnou lamí měnu, horkovzdušné balony ve tvaru lamí hlavy, že bychom měli zařídit firemní stroj na cukrovou vatu, kolik šestiosých robotů budeme potřebovat dokoupit na automatizovaný firemní pingpong, protože se bez něj neobejdeme...
Piškotku to z nás všech štrejchlo nejmíň a jako projektová strážkyně reality dokáže naše adéháďácké hyperfokusy směřovat zpět na podstatné úkoly jako třeba potisk triček, nebo obsluhu vyšívacích strojů. Zároveň hlídá rozpočtovou stránku projektu, termíny, papíry, nákupy materiálu, platby za složenky, abychom měli kde tvořit, čím tvořit a mít u toho i světlo a teplo, a nepošli hlady. Mimochodem, Piškotka je autorkou vůbec prvního lamího potisku, ze kterého vyšel vlastní název celého projektu Drž Lamu!
Naše výrobky jsou OCD friendly, autistic tested, ADHD developed. Co vyrábíme sami, používáme a za výrobky si stojíme!
Teď o nás víte to podstatné – jak jsme se k tomu dostali, co nás k tomu vede a kdo vlastně jsme.
Za každý prodaný výrobek hážeme lamám (a dalším chlupáčům) prašule do Lamí banky. Protože lamy nám zachránily kejhák – a teď jim můžeme dát něco zpátky.
Podpoříš nás a s námi lamy? Super!
Nepodpoříš? Stejně tvoříme dál – nás jen tak něco nezastaví. :-)
Tady je to minizoo v Albertinu. Přijeďte se podívat.
